Zima je zatěžkávací zkouškou našeho imunitního systému, ne kvůli chladnému počasí, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale kvůli nižší hladině vitamínu D v našem těle. Staré, známé přísloví říká: „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.“ Současná věda dala tomuto přísloví za pravdu. Sluncem je zde myšleno denní světlo nejen v teplých slunných dnech, ale i v chladných či mrazivých dnech, kdy je zataženo.
Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
Vitamín D je nezbytný nejen pro náš imunitní systém
Vitamín D je potřebný nejen pro zdravé kosti, ale i pro dobře fungující imunitu. Vitamín D aktivuje T buňky imunitního systému k boji proti infekci. Bez dostatečného příjmu vitamínu D jsou T buňky neaktivní a náš imunitní systém je proti infekcím téměř bezbranný. Kromě toho vitamín D brání nadměrné tvorbě zánětlivých cytokinů, podporuje tvorbu peptidů s antimikrobiálními účinky, které jsou součástí buněk imunitního systému, a potlačuje nežádoucí autoimunitní reakce.
Vitamín D je spojován také s prevencí proti mnoha vážným onemocněním, jako je např. rakovina, onemocnění srdce, cév, diabetes mellitus, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida. Vitamín D může být nazýván vitamínem štíhlosti, sluneční záření podporuje ztrátu tělesného tuku aktivací vitamínu D přijatého potravou do účinné formy.
Nové výzkumy objevily další účinek tohoto vitamínu. Vitamín D zpomaluje stárnutí zvýšením aktivity telomerázy (enzym, který zabezpečuje obnovu telomery v kmenových buňkách imunitního systému, buňky imunitního systému (bílé krvinky) jsou jediné buňky, které si zachovávají schopnost obnovy telomery, ostatní tkáně tuto schopnost po narození ztrácejí). Telomery jsou koncové oblasti chromozomů, které chrání úseky nukleových kyselin před ztrátou, poškozením, chybnými kombinacemi i přepisem genetické informace během dělení buněk. Procesem neustálého dělení buněk se časem telomery odbourávají a tím se zkracují. Zkrátí-li se délka telomery pod minimální kritickou hodnotu, chromozomy ztrácejí část genetických informací a tím i schopnost dělení a buňky se již dále neobnovují. Projevem zkracování telomery je snížená schopnost buněk, nárůst nemocnosti, stárnutí. Tímto způsobem má vitamín D vliv nejen na imunitu, ale i na proces stárnutí, který lze zpomalit. A to díky zvýšení aktivity telomerázy, která zpomalí proces zkracování telomery. Vitamín D hraje významnou roli v ochraně telomery před zkracováním, je tedy jeden z přirozených faktorů dlouhověkosti. Nedostatečná aktivita telomerázy a zrychlené zkracování telomery byla vědci pozorována u lidí s obezitou, onemocněním srdce a cév, diabetem, revmatoidní artritidou, depresí.
Doporučovaná denní dávka vitamínu D je pro dospělé 200 mezinárodních jednotek (IU), pro osoby ve věku 51-70 let 400 IU a pro starší než 70 let je to 600 IU. Nejnovější studie potvrzují jako efektivní a bezpečné dávky i na úrovni okolo 1000 - 4000 IU. Extrémně vysoké dávky vitamínu D mohou být škodlivé a způsobit patologické zvýšení hladiny vápníku v krvi, které může navodit svalové křeče, ukládání fosforečnanu vápenatého v ledvinách apod. Zdroji vitamínu D jsou říční i mořské ryby, plody moře, vaječný žloutek. Naštěstí pro nás si tělo dokáže vyrobit většinu vitamínu D samo (základní látkou pro jeho výrobu je cholesterol), pokud přijímáme pokožkou dostatek slunečního světla. K tomu není potřeba trávit většinu dne venku, stačí jít denně na půl hodiny na čerstvý vzduch a vystavit obličej dennímu světlu. Lidé, kteří tráví většinu času v uzavřených místnostech a málo pobývají venku, trpí nedostatkem vitamínu D. Naše strava má obsahovat dostatek tuku, vitamín D je rozpustný v tucích.
Naši imunitu posílí nejen vitamín C
Vitamín C je známý jako klíčový vitamín pro dobré fungování imunitního systému. Vitamín C je potřebný pro tkáňové dýchání, podporuje vstřebávání železa, tvorbu bílých krvinek, a tím posiluje imunitní systém. Vitamín C patří mezi silné antioxidanty. Antioxidanty jsou látky, které chrání buňky před poškozením nestabilními molekulami, známými jako volné radikály. Antioxidanty neutralizují účinky volných radikálů a tím jim zabraňují poškodit buňky. Antioxidanty mohou zpomalit, a někdy dokonce zabránit vzniku rakoviny. Mezi antioxidanty patří kromě vitamínu C např. vitamín E, vitamín A, selen, zinek, lykopen. Zdroji vitamínu C jsou ovoce a zelenina, např. šípek, rakytník, citrusové plody, rajčata, brokolice, hlávkové zelí, špenát, kiwi, květák, rajčata, černý rybíz, jahody. K posílení imunity přispívá i vitamín B5, který má schopnost tlumit záněty. Zdroji tohoto vitamínu jsou kvasnice a pekařské droždí, kuřecí, telecí a rybí maso, ořechy a semena. Selen a zinek výrazně posilují náš imunitní systém, zinek také snižuje únavu a zvyšuje schopnost hojení ran. Zdroji selenu jsou ořechy, zejména para ořechy, vnitřnosti, ryby, korýši, celozrnné pečivo, kukuřice, cibule, droždí, bílá rýže. Zinek najdeme zejména v mase, vnitřnostech, rybách, sýrech, máku, celozrnných obilovinách, slunečnicových, dýňových a sezamových semínkách.
Zdravá střeva – zdravá imunita
Velká část buněk imunitního systému, až 70 %, se nachází ve střevní sliznici. Na stav střevní sliznice mají výrazný vliv probiotika, tělu prospěšné bakterie, které příznivě ovlivňují stav střevní mikroflóry a starají se o to, aby ve střevě nepřežívaly škodlivé mikroorganismy. Probiotika posilují naši imunitu, udržují potřebné pH, čímž přispívají k dobrému stavu imunitních buněk a k posílení obranyschopnosti organismu. Můžeme je najít v zakysaných mléčných výrobcích, v kvašené zelenině, kysaném zelí. Podporou probiotik je vláknina, která jim slouží jako potrava. Mezi nepřátele probiotik patří stres, špatná životospráva, alkohol, kouření a také některé léky, např. antibiotika. Antibiotika neničí pouze škodlivé mikroorganismy, ale i probiotika. Při užívání antibiotik a cca týden po jejich užívání je třeba dodávat tělu probiotika i prebiotika (vlákninu, potravu pro tělu prospěšné bakterie).
Cukr a rafinované sacharidy – nepřátelé naší imunity
Cukr a sacharidy s vysokým glykemickým indexem potlačují činnost imunitního systému. Jako měřítko tohoto negativního jevu se používá leukocytický index (LI). LI je číslo, které ukazuje, kolik cizorodých mikroorganismů dokáže jedna bílá krvinka za hodinu pohltit. Leukocytický index 10 znamená, že každá bílá krvinka pohltila za danou hodinu 10 mikroorganismů. Průměrná hodnota LI je 14. Do patnácti minut po konzumaci 100 gramů rafinovaných sacharidů (mezi ně patří bílý řepný cukr, bílá pšeničná mouka a výrobky z ní), což je množství, které průměrný jedinec sní během večeře, klesne LI na hodnotu okolo 1,4. To znamená, že takový člověk během jediné čtvrthodiny ztratí 90 % své imunitní funkce. Tato snížená schopnost bílých krvinek pohlcovat cizorodé mikroorganismy může trvat dvě až pět hodin.
Pro posílení imunity je potřebný také dostatek vhodných tekutin, pravidelná strava a pravidelný pohyb, dostatek spánku, odpočinku a také relaxace, psychická pohoda. Psychický stav ovlivňuje funkci našeho imunitního systému.
